epapyrusOtvoriť aplikáciu
Čeština s Veronikou

Epizóda podcastu Čeština s Veronikou

# 022 Letní brigády

13. 7. 2026 · 12 min

Knihy k téme epizódy

Ku každej audioknihe aj e-knihe je ukážka zadarmo – vyskúšajte ju hneď na webe alebo v aplikácii. Všetky audioknihy →

O epizóde

V této epizodě se dozvíš, jaké byly moje první studentské brigády - co jsem dělala a jaké to pro mě jako teenagera bylo pracovat na poli.

Transkript

Ahoj, tady Veronika - motivační lektorka češtiny!

Zdravím tě u další epizody podcastu Čeština s Veronikou.

Máme tady léto a to je dobrá příležitost zavzpomínat na letní studentské brigády. A tak ti teď budu vyprávět, jaké byly moje první pracovní zkušenosti a potom si ráda přečtu komentáře, jaké byly ty tvoje.

Epizoda je pro všechny, kteří si chtějí  zlepšovat češtinu s autentickými příběhy ze života motivační lektorky.

Budu moc ráda, když dáš epizodě like nebo napíšeš komentář! To můžeš udělat na platformě, na které mě posloucháš nebo pod transkriptem přímo na webu cestinasveronikou.cz.

Tak jdeme na to!

Svoji první placenou práci jsem měla, když mi bylo 15. Samozřejmě to nebyla opravdová práce, ale letní brigáda pro studenty. V té době jsem dokončila základní školu a po létě jsem měla nastoupit na  gympl. Taky jsem začínala chodit na své první diskotéky, a tak jsem potřebovala peníze. Nějaké kapesné (=malé peníze) jsem dostávala od rodičů, ale táta řekl, že už je načase, abych si vyzkoušela, jaké to je pracovat.

Moc se mi v té době pracovat nechtělo, ale táta řekl, že buď si najdu brigádu já nebo mi něco najde on sám. Myslela jsem si, že jenom vyhrožuje⚠️, že to nemyslí vážně, a tak jsem nic nehledala. A pak jednoho dne před letními prázdninami, které jsou v Česku celý červenec a srpen, táta přišel a řekl, že mně a mé stejně staré sestřenici domluvil brigádu. Nejdřív jsem moc nechápala, o čem mluví, ale on mi to brzy vysvětlil. Domluvil nám práci na poli (=in the fields). Táta dřív pracoval v zemědělství🚜, a tak tam měl hodně kontaktů.

Brigáda na poli, kterou nám táta domluvil, znamenala, že jsme tři týdny musely se sestřenicí vstávat asi v pět hodin ráno⏰, protože práce začínala asi v šest a nebyla ve městě, kde jsme bydlely. Na pole, kde se pracovalo, jsme jezdily na kolech🚲. Každý týden to byla trochu jiná lokace a ta nejvzdálenější byla asi 20 kilometrů, takže jsme den začínaly opravdu hodně brzy takovou cyklo rozcvičkou (=fyzickou aktivitou). Na poli jsme trávily každý den asi šest hodin a v podstatě jsme chodily z jedné strany na druhou ve vysokém obilí🌾 (možná to byla pšenice, ale už si to detailně nepamatuju) a vytrhávaly jsme (=dávaly jsme pryč) jiné obilí, které tam být nemělo, protože bylo intruzivní. Doteď nevím přesně, co jsem vytrhávala, možná jsem to dělala celou dobu špatně, a taky jsem často usínala😴 a přála si vrátit se do postele🛏️.

Teď, když na to vzpomínám, tak si uvědomuju, že pro patnáctiletého teenagera, který není zvyklý pracovat, to byl docela těžký pracovní start, ale taky dobrý zážitek. Měla jsem ráda pauzy, kdy jsme si mohli všichni brigádníci sednout, dát si teplý čaj, který jsme si přivezli v termosce, a svačinu🥪 a povídali jsme si. Všichni jsme byli teenageři v podobném věku a dokonce tam byly i některé moje spolužačky. Spojovala nás naše "těžká situace" nebo alespoň v té době jsme to viděli jako těžkou situaci. Rozhodně byla nekomfortní. Někdy taky pršelo🌧️. Když pršelo hodně, brigádu nám ten den zrušili a mohli jsme se vrátit domů, ale když pršelo jenom lehce, pokračovali jsme v práci i za deště. Po práci nás čekala zase cesta zpátky na kole a když jsem se vrátila domů, často jsem šla spát a zbytek odpoledne jsem prospala.

Táta s tetou se vždycky smáli😂, když viděli, jak jsme se sestřenicí z práce unavené. Říkali, že nejsme vůbec zvyklé pracovat a nevíme, co to znamená vydělávat peníze💰. Naštěstí tahle brigáda netrvala dlouho - jenom tři týdny, a tak jsem si pak ještě mohla užít zbytek prázdnin a měla jsem svoje první opravdové peníze, za které jsem si mohla koupit, co jsem chtěla.

Když bylo patnáct mému bratrovi, to bylo o tři roky později, na brigádu nemusel. Myslím, že poprvé šel na brigádu až v osmnácti, možná sedmnácti, ale určitě ne tak brzo jako já. Možná to bylo taky tím, že stát začal trochu regulovat brigády pro studenty a byl nějaký věkový limit, od kterého mohli studenti pracovat. Když bylo ale 15 mně, bylo docela normální, že jsme v létě měli několikatýdenní brigády.

Od té doby jsem měla letní brigádu každý rok. Na rozdíl od té první jsem ale ty další už mít chtěla, protože jsem chtěla mít nějaké peníze. Sehnat brigádu nebylo úplně jednoduché a často člověk musel mít nějaké kontakty📞. Já jsem je naštěstí měla, protože jedna moje teta pracovala v mrazírnách❄️, kde se skladují zmrzlé produkty jako nanuky, zmrzliny🍦, zelenina a maso, a každé léto tam sháněli (=hledali) brigádníky.

První rok jsem tam pracovala u pásu➖➖➖, kde jsem celý den seděla s dalšími ženami, před námi na páse jezdilo mražené ovoce - často bobule, a my jsme je musely kontrolovat a dávat pryč ty, které nevypadaly dobře. To byla nekonečná nuda🙄 a moc jsem se těšila na každou pauzu. Bylo mi 16 a v té době jsem si už dobře uvědomovala, že pro mě je to jenom letní brigáda, ale pro ty další ženy, co tam pracovaly, to byla jejich běžná p

Ďalšie epizódy