epapyrusOtvoriť aplikáciu
Čeština s Veronikou

Epizóda podcastu Čeština s Veronikou

# 020 Stoprocentně jenom česky?

15. 6. 2026 · 9 min

Knihy k téme epizódy

Ku každej audioknihe aj e-knihe je ukážka zadarmo – vyskúšajte ju hneď na webe alebo v aplikácii. Všetky audioknihy →

O epizóde

V této epizodě mluvím o tom, proč je úplně v pohodě někdy na lekci češtiny použít i angličtinu nebo jiný zprostředkovací jazyk.

Transkript

Ahoj, tady Veronika - motivační lektorka češtiny!

Zdravím tě u další epizody podcastu Čeština s Veronikou.

Dnešní epizoda bude trochu speciální. Nebudu mluvit o svém životě, ale o tématu, které mě fascinuje a pomáhá rozumět procesu učení se cizího jazyka.  V epizodě mluvím o tom, jak pracuje náš mozek, když se učíme cizí jazyk a jak ho můžeme trénovat, abychom se učili co nejefektivněji.

Budu moc ráda, když dáš epizodě like nebo napíšeš komentář! To můžeš udělat pod transkriptem na webu cestinasveronikou.cz.

A teď už si udělej pohodlí a poslouchej.

Když jsem byla na svém prvním kurzu pro lektorky češtiny, pamatuju si, jak nás tam učili vůbec nepoužívat zprostředkovací (další komunikační) jazyk a mluvit od začátku stoprocentně jenom česky (a gestikulovat). Vím, že to tak některé lektorky dělají a určitě to má své výhody. Taky jsem to tak zkoušela, ale vždycky jsem cítila, že jsou situace, kdy s takovým postupem nesouhlasím a nedává mi to smysl.

A pak jsem si přečetla knížku📘 Neurolanguage Coaching: Brain Friendly Language Learning o tom, jak funguje náš mozek🧠, když se učíme cizí jazyky a jak dostat mozek do stavu, ve kterém jazykově funguje nejlíp.

Informace z knížky pro mě byly hodně zajímavé a i když plně nesouhlasím úplně se všemi, moc se mi líbila myšlenka o používání zprostředkovacího (dalšího) jazyka.

V knížce se píše o třech zónách, do kterých se náš mozek dostává - zóna komfortu, zóna nekomfortu a zóna paniky😱.

Podle neurovědy🧪 se nejvíc učíme v zóně nekomfortu. Zóna komfortu nám možná dělá dobře (cítíme se v ní dobře), ale moc nových věcí se tam neučíme. Zóna paniky nám zase bere všechnu naši energii⚡ na stabilizaci nervového systému a my už pak nemáme energii na žádný progres a učení, takže tam se toho taky moc nenaučíme.

Ideální pro pokrok📈 (progres) v jazyce je hledat zónu nekomfortu.

Zóna nekomfortu znamená, že nemáš všechny informace a musíš je hledat🔍. To znamená hledat jiné slovo, když neznáš to, které chceš říct. Taky to znamená, že řekneš to, co potřebuješ, tak jak umíš, i když víš, že to není úplně gramaticky dobře. Mluvíš s lidmi, kterým nerozumíš na 100% a musíš se jich doptávat (=dávat extra otázky❓). Zóna nekomfortu ale taky znamená, že tvůj mozek🧠 pořád pracuje s logikou🧩 - hledá logiku a konexe🔗 s tím, co už umíš - pracuje s databází ze tvého mateřského jazyka nebo se slovy a gramatikou, které už v češtině umíš dobře. To je zóna nekomfortu, ve které se učíš.

Naopak (=na druhou stranu) v zóně paniky už logika nefunguje, takže to, co se "naučíš" v zóně paniky, pravděpodobně brzy zapomeneš, protože si to tvůj mozek "logicky nezakódoval".

A jak to souvisí (má konexi) s použitím zprostředkovacího jazyka - například angličtiny na lekci?

Když vidím, že mi nerozumíš a dostáváš se do zóny nekomfortu, zkusím ti to říct jinak - použiju jiný slova, jednodušší strukturu věty, trochu pantomimy🤹. Když vidím, že to funguje a ty jsi pořád v zóně nekomfortu, jsem spokojená - učíš se.

Někdy ale vidím, že už nejsi v zóně nekomfortu, ale začínáš vstupovat do zóny paniky. Nerozumíš, nevidíš logiku, mozek přestává konstruktivně myslet a ty se v takové situaci nic neučíš. V takovou chvíli může být demotivační pokračovat v češtině a gestech✋, když ti jedna nebo dvě věty, například v angličtině, můžou pomoct rychle najít logiku a vrátit tě zpátky do zóny nekomfortu.

Stejné zkušenosti mám i s českou gramatikou. Je super, když vidíš české příklady, ale někdy ti moje otázka: "A jak tohle funguje ve tvém jazyce?," může pomoct najít logiku. Logiku někdy najdeš díky kontrastu, i když je to ve tvém jazyce úplně jinak. A když ji najdeš, je mnohem větší šance, že si tu konkrétní gramatiku budeš dobře pamatovat.

A používáš někdy AI jako například chat GPT na češtinu? Já, vím, není vždycky příjemný psát si s robotem, ale někdy ti může velmi rychle pomoct najít logiku v češtině tam, kde ji nevidíš. Kromě toho, že ti může texty překládat, zjednodušovat nebo i psát, může ti taky pomoct s gramatikou a hledáním spojitostí a kontrastů mezi češtinou a tvým jazykem.

S chatem GPT nebo jiným AI nástrojem, se můžeš učit i nová slova v reálném kontextu, taky ti chat GPT umí vygenerovat reálné dialogy v češtině - (například v obchodě nebo v autoservisu) a ty se tak můžeš doma v klidu (v zóně komfortu) připravit na reálnou komunikační situaci, kterou pak budeš mít v reálném životě (v zóně nekomfortu).

Aby to ale fungovalo a chat GPT ti opravdu pomáhal, potřebuješ s ním umět komunikovat. To znamená dávat mu jasné konkrétní prompty (instrukce). AI má hodně výhod i nevýhod a určitě je smysluplnější mluvit s živým člověkem. Na druhou stranu, lektorku češtiny obvykle nemáš k dispozici 24/7 a chat GPT obvykle ano.

Chceš si přečíst konkrétní tipy, jak pracovat s chatem GPT, když se učíš česky? Napsala jsem o tom blogový článek. Najdeš ho na mém blogu v rubrice Tipy a inspirace

Ďalšie epizódy