O audioknihe
Koleda naruby. Před Štědrým dnem se ho život zeptá, zda je ochoten splatit i to málo štědrosti, jíž se zatím dočkal…
Do Vánoc 1985 zbývá jeden jediný den, ale obchodníček s uhlím, dřívím a rašelinou Bill Furlong v irském městečku New Ross stále pilně zaváží zboží. Přestože ho dámská domácnost v podobě zjihlé manželky a pěti nezletilých děvčat nutí užívat si vyvrcholení adventu, ještě je třeba zaopatřit poslední sousedy. Přece nezmrznou! Navíc je záhodno popřát šťastné a veselé svátky místním hlavounům, neboť uštvaný dříč neví, kdy se to může hodit. Bez otopu nesmějí zůstat ani jeptišky z kláštera, na jehož přímluvě v kraji tolik záleží – ostatně závisí na něm i štěstí uhlířovy nejmladší dcery, jenže… Jenže sotva Bill zahlédne v kůlně vlivné katolické instituce onu zuboženou postavičku, všechno se v něm sevře. Sám se odmala protloukal jenom díky dobrodiní druhých, a rázem opět čelí mezní situaci. Dokáže neokázalý hrdina stejně odhodlaně rozetnout i kruh Zla, co se věčně tváří, jako by se nechumelilo?
Podmanivě vánoční, a přesto kousavá novela, nominovaná na Bookerovu cenu 2022. Obdivovaná irská prozaička v ní poukazuje na poměry, které její zemi drtily ještě koncem 80. let. Pod knutou kléru bylo tehdejší Irsko na hony vzdálené dnešní vzorové prosperitě. Víra nevíra, svátky nesvátky.
„S obdobně tichým zaujetím, s jakým sněhové vločky zasypávají zemi, v nás tahle knížečka postupně hromadí nezpochybnitelné přesvědčení, že čteme budoucí klasické dílo. Pořiďte si ji hned dvojmo. Jednu si nechte a druhou darujte.“ – The Washington Post.
„Keeganová váží slova a řadí větu za větou tak precizně, že nakonec nadchne i rafinovaně jemným odsudkem. Dokonale zvládnuté umění skrýt vše podstatné mezi řádky.“ – The Times Literary Supplement.
„Čirá krása. Omamné a vzrušující irské vyprávění z rodu těch, co překračují hranice zemí i hrany epoch.“ – The New York Times.
„Už to není zničující pozorování jako v autorčiných předešlých novelách. Snad poprvé je u ní ladnost výrazu tak nadějeplná, tak prosvětlená – naprostý opak stínů číhajících na druhé straně zavátého maloměsta.“ – The Guardian.
„Vánoční příběh Keeganové naznačuje, že dary, jež jsme kdysi dostali, bychom měli dopřát i druhým. Pokud to potřebují. (…) U málokterého díla současného spisovatele najdeme takové spojení: zemité příběhy a téměř nábožnou úctu, kterou si jimi získává.“ – Lidové noviny.
„[Autorčina] tvorba se vyznačuje vycizelovanou úsporností. Píše ‚jen‘ to, co napsat musí, to správné a nejpodstatnější. (…) V jejích textech tak nacházíme výjimečnou hloubku. Zdánlivě jednoduchým příběhům obyčejných lidí propůjčuje obecnou platnost, což se týká i ústřední postavy Takových maličkostí – hrdiny, který ‚začínal od nuly. Podle některých až z mínusu.‘“ – iliteratura.cz.
